Petra pochází ze Slovenska. Nyní ale žije a pracuje ve Francii a její velkou vášní je cestování. Rozhodla se poznat různé země díky spolujízdě, a to jako řidič, i jako cestující. Jaké jsou její zkušenosti?
Španělskem se sdílenou ekonomikou
Petra se s kamarádkou Mirkou v únoru vypravila do Španělska. Chtěly hodně cestovat a poznat krajinu skrz na skrz. Jak víme, takové cestování může být dostupné díky spolujízdě a sdílené ekonomice obecně. Na týdenní dovolenou si vybraly trasu Málaga – Matalascanas – Sevilla – Cordoba – Madrid – Barcelona.
Sharing economy jsme chtěly otestovat naplno – cestovaly jsme s BlaBlaCarem, pokoje si zařizovaly přes Airbnb. Poznaly jsme milé hostitele, co nám dokonce připravili snídani!
- Petra K.
Kamarádky nerozumí španělsky, proto si na BlaBlaCaru vždy vybraly nabídku s poznámkou, které rozumněly, případně si pomohly díky Google překladači. Výhodou bylo, když řidič uváděl přesné místo setkání, mohly si tak polohu vyhledat na mapě. Všechno šlo hladce, rezervovaly si spolujízdu a dostavily se na dané místo. A díky fotce auta na profilu jízdy řidiče na místě snadno našly.
Cestování s experty i nováčky
Řidiči byli velmi milí, střídali španělštinu s dalším cestujícím a angličtinu s námi. Zajímalo nás, jak to ve Španělsku chodí, co se vyplatí navštívit ve městě, kam jsme mířily, a vždycky jsme dostaly skvělé tipy. Někteří řidiči anglicky neuměli – i tak to nevadilo, my jsme se s kamarádkou bavily spolu a řidič s dalším Španělem, který na této spolujízdě seděl na místě spolujezdce.
- Petra K.
Na cestě mezi Madridem a Barcelonou cestovaly slečny s úplným začátečníkem bez hodnocení. Měl ale vše ověřené, vyplněný profil i nahranou fotku, tak se nebály. Nakonec to prý byla ta nejlepší spolujízda.
V průměru vyšlo toto cestování Petru a její kamarádku asi třikrát levněji než vlak a o třetinu levněji než autobus. Každou stálo sedmidenní cestování po Španělsku okolo 60 Eur. A ještě to stíhaly rychleji!
Tentokrát v roli řidičky
Petra si chtěla vyzkoušet spolujízdu i z druhé strany, nabídnout volná místa v autě. Hodilo se jí to, když opět cestovala na dovolenou, tentokrát v červenci se svým přítelem. Vydali se na trasu z francouzského Sallanches – Ženeva – Curych – Vídeň – Budapešť – Lučenec na Slovensku. Trasu dlouhou 1375 km měli v plánu odjet na jeden zátah a při řízení se střídali.
V Sallanches žijí rodiče přítele, v domě s výhledem na Mont Blanc, konečná pak byl dům otce Petry v Lučenci. Vyjížděli v 7 hodin ráno. První úsek cesty začali s přítelem sami. Museli s odjezdem pospíchat, protože na FR- CH hranicích žije hodně Francouzů pracujících v Ženevě, kteří vždy ráno dojíždějí. Vzali to ale boční cestou mimo dálnici a nezdrželi se. V 8 totiž měli být v Ženevě, stíhali to akorát načas.
Vždy se snažím najít místa setkání, kde si moc nezajedu z dálnice, ale zároveň se tam cestující mohou dopravit v rozumném čase. I když se to nezdá, zajet si kvůli spolujízdě z dálnice “jen 10 minut” většinou znamená i jet 10 minut zpět a k tomu motání se ve městě, které neznáš… Na druhou stranu, cestující se ale většinou nemohou dostavit na dálniční odpočívadlo, to je jasné. Dohodli jsme se, že se potkáme v Ženevě na letišti, které je v podstatě přímo na dálnici. Cestující si přisedli dva: Santiago a Rudolf, oba jeli do Curychu.
- Petra K.
Lidé ze všech koutů světa
Santiago byl původně z Argentiny, ale studoval na univerzitě v Ženevě. Do Curychu cestoval na pracovní pohovor do banky. Petřin přítel shodou okolností pracuje ve stejném oboru, takže si spolu měli o čem povídat, a Santiago dostal cenné rady, jak zaujmout. Rudolf byl oproti tomu původem z Chorvatska, ale žil různě po Evropě a měl tak spoustu zážitků na sdílení. Z Curychu mu letělo letadlo zpátky do Chorvatska.
V Curychu oba cestující vysadili a vyzvedli Oliviera s partnerkou, kteří se k nim připojili na dlouhých 9 hodin. Olivier i jeho přítelkyně byli z francouzské části Kanady a v Evropě byli na výměnném pobytu v Lausanne. Po ukončení semestru zůstali v Evropě ještě dva měsíce, aby mohli cestovat. Vídeň byla jejich první zastávka.
Ptala jsem se, co by chtěli ve Vídni navštívit, a čekala jsem seznam klasických památek. Překvapili mě, když mi začali jmenovat místa, o kterých jsem nikdy neslyšela, přestože jsem celý život žila 60 km daleko. Musím se tam znova vypravit!
- Petra K.
Vždy počítej se zpožděním
Do Vídně přijeli, jak očekávali, s dvouhodinovým zpožděním. Na tak dlouhé cestě je třeba dělat pauzy a počítat se musí i s kolonami. Na místě, kde kanadský pár vysadili, už čekala Ivanka. Věděla, že čas nemusí být přesný, předem na to Petra upozornila v poznámce jízdy na BlaBlaCaru. Byly dohodnuté, že ji během cesty bude průběžně informovat. Psala jí asi hodinu před Vídní, takže na Ivanka ani dlouho nečekala.
Pokud tápeš, kde si ve Vídni dát se spolucestujícími sraz, Petra doporučuje Erdberg nebo Donaumarina. Na obě dvě místa jede metro přímo z centra a obě jsou blízko u dálnice, je tedy ideální domluvit se tam na spolujízdě. Ivanka byla napůl Ukrajinka a napůl Maďarka žijící v Budapešti; poslední rok ale trávila magisterskými studii v holandském Maastrichtu. Zjistily, že s Petrou promovaly na stejné škole!
Do Budapešti jsme přijeli až okolo 1 v noci. Ivanka bydlela blízko letiště, co bylo také naším cílem, tak jsme ji hodili až domů. Na letišti jsme se potkali s mojí sestrou a jejím přítelem. S radostí jsme jim odevzdali volant a po 18ti hodinách řízení se s přítelem uložili na zadní sedadla.
- Petra K.
Zažil jsi na cestách něco zajímavého? Poděl se s námi! Nebo se mrkni na BlaBlaCar a domluv si další spolujízdu.
Najdi jízdu Nabídni jízdu
