Představ si svět, kde se dělíš o jízdu autem s někým, koho znáš jen z internetu. Svět, kde dáš klíč od svého bytu do ruky turistům. Svět, kde svěříš cizímu člověku vlastní věci.
Ten svět je skutečný a už v něj žiješ.
Ekonomický rozvoj, změna spotřebitelských návyků a vzájemného propojení vedlo k vytvoření výživné půdy pro globální revoluci, která nám umožnila prolomit hranice. Hranice, které nás v minulosti omezovaly dělat to, v čem jsme nejlepší: ve spolupráci a sdílení.
Definice sdílené ekonomiky
Oxfordský slovník popisuje sdílenou ekonomiku jako “ekonomický systém, kde se majetek nebo služby sdílejí soukromými subjekty, ať zdarma nebo za poplatek, obyčejně prostřednictvím internetu”. Jinými slovy, jakmile ty něco potřebuješ a já to mám, podělím se s tebou.
Jde o systém, ve kterém ty a já můžeme získat přístup k věcem, které vlastní někdo jiný. Díky technologiím jako jsou smartphony to neplatí jen o sousedech. Můžeme získat přístup k celé síti lidí, kteří nám mohou pomoci – ve většině případů díky jednoduché aplikaci. Sdílená ekonomika pomáhá využít nenaplněné možnosti, jako jsou například prázdná místa v autě nebo prázdný byt na víkend.
Ekonomická motivace
Nápad ohledně sdílené ekonomiky není nový, známe jej už několik set let. Potřebuješ kladivo? Poptej se kamaráda nebo souseda. Nemáš auto? Půjč si to od kolegy. Sdílená ekonomika tu ve své podstatě byla vždy a umožňuje přístup k něčemu, co jednotlivec nevlastní. Koncept sdílené ekonomiky nicméně změnil naše nákupní chování. V minulém století jsme se soustředili na vlastnictví věcí a touhu po jejich vlastnění.
Pak přišla ekonomická krize. Najednou jsme museli přestat věci kupovat. Potřeba vlastnictví začala být méně důležitá. Můžeš si dovolit koupit tu drahou věc, když nemáš práci? Můžeš si v takové nejisté době vzít hypotéku? Rostoucí nezaměstnanost udělala škrt napříč rozpočtem konzumnímu životnímu stylu.
Finanční a praktické závazky vlastnictví v tomto období otevřely lidskou mysl představě používání nevyužitých předmětů, které patří někomu jinému. Lidé zapojili své kapitalistické myšlení a uvědomili si, že i nepoužívané věci jim mohou přinést užitek. Tato myšlenka nabrala na přitažlivosti především díky drahým produktům s nákladnou údržbou. Dobrým příkladem jsou auta a domy, které jsou využívány na platformách spolujízdy (spolujízda BlaBlaCar) nebo pro krátkodobý pronájem (Airbnb).
Technologický pokrok ve sdílené ekonomice
Pokrok technologií a sociálních sítí dal nový význam a rozměr konceptu sdílené ekonomiky. Díky nim získali lidé různé komunikační kanály a osvojili si praktiky sdílení, čímž narosta jejich komunita. Díky mobilům a vysokorychlostnímu připojení na internet se lidé propojili i mimo svůj tradiční okruh.
Hybridní ekonomika vděčí za svůj zrod Facebooku (který dal lidem osobní profily), telefonům s GPS (což ulehčilo určování polohy) a internetovým tržištím jako je eBay nebo Amazon (která zpopularizovala výměnu věcí s lidmi, které neznáme).
Když se nad tím zamyslíš, sdílená ekonomika otevřela možnost novým vztahům, které jsme si předtím kvůli časoprostorovým a informačním bariérám ani nedokázali představit. Technologie nebrání lidem propojovat se se světem okolo nich: dává lidem prostředek rozšířit svůj okruh a možnost spolupracovat s ostatními v takovém rozsahu, jako nikdy předtím.
Ekonomika lidu: Společenský rozmach
Nejdůležitějším faktorem sdílené ekonomiky je to, jak mění spotřebitelské chování. Ekonomická krize na začátku 21. století skončila skepsí vůči vlastnictví a utahováním opasků. Když bylo hospodářství na šikmé ploše, mnozí spotřebitelé – především mileniálové – se začali vracet k myšlence sdílení věcí a hledání jiného přístupu k tomu, co potřebují.
Každé tři měsíce se na BlaBlaCaru dělí o jízdu více než 12 milionů cestujících. Ve společnosti, která sdílenou ekonomiku podporuje, se spolu potkávají lidé z různých prostředí – jsou to lidé, kteří by se jinak nepotkali a k jejich spojení vedlo rozhodnutí svézt se spolu. Polovina našich členů potvrdila, že spolujízda otevřela jejich přístup k ostatním.
Nedávno jsme spolupracovali s profesorem Arunem Sundararajanem, autorem knihy The Sharing Economy. Analyzovali jsme, z čeho pramení důvěra v online světě a jaké osobní spojení dokáže tato online důvěra vybudovat. Náš výzkum s názvem Entering the Trust Age odhalil, že používání sdílené ekonomiky má pozitivní dopad: lidé, kteří využili jednu formu sdílené ekonomiky, jsou více otevření i jejím dalším formám.
Tři principy sdílené ekonomiky
V BlaBlaCaru věříme ve tři důležité principy, které sdílené ekonomiku poháněji:
Nevyužívané věci ztrácejí hodnotu: Frederic Mazella vymyslel nápad spolujízdy, když nemohl najít dopravní spojení domů na Vánoce. Vlak jeho směrem byl vyprodaný, zato v autech viděl spoustu prázdných míst. Tato zkušenost s nevyužitými aktivy jej motivovala přetavit nevyužitý potenciál prázdných míst v autě do spolujízdy.
Přístup k věcem je lepší než jejich vlastnictví: Dnešní generace spotřebitelů se tolik nezajímá o vlastnictví a s oblibou si pronajímají nebo půjčují věci tak, aby to vyhovovalo jejich flexibilnímu životnímu stylu. Snadný přístup snižuje i jiné překážky k používání produktů (například absence řidičského průkazu nebo nedostatek peněz na drahý lístek na vlak) a to podporuje naši ekonomickou flexibilitu.
Důvěra: Globalizace vydláždila cestu důsledně propojenému světu podnikání. S postupem času přispěla interkonektivita internetových sociálních sítí k vybudování virtuální pověsti, která nám ulehčuje spolupráci s lidmi, které neznáme.
Kdysi jsme se dělili o věci s rodinou a přáteli. Dnes se o ně dělíme s lidmi, které neznáme. Díky různým platformám máme možnost dělit se o předměty, vědomosti, peníze, zkušenosti, sítě, obsah a spoustu dalšího. Je to schopnost přímo přispět společnosti a hospodářství, ale v globálním měřítku. Právě tento vývoj otevřel dveře světa sdílené ekonomice, světa, ve kterém žijeme dnes.
